Máme za sebou další volby. Na české politické scéně posílilo hnutí ANO, nezávislá politická hnutí sklidila výrazný úspěch, zavedené politické strany v mnoha případech zaznamenaly ústup z dřívějších pozic, hnutí pohrávající si s vyčleňováním určité skupiny obyvatel v celostátním kontextu zcela pohořela. Připomeňme si, že fantom národní identity dokáže vyvolávat značné emoční napětí a politická uskupení pohrávající si s těmito emocemi často sklízejí na politických kolbištích plusové body.

Výsledek hnutí Úsvit přímé demokracie ve velkých městech, regionálních formací Dělnické strany sociální spravedlnosti či Toryů v Ostravě znamená, že voliči i na lokální úrovni jsou velmi obezřetní k volbě politických uskupení nabízejících snadná a rychlá řešení. Do jisté míry je překvapující i slabý výsledek těchto hnutí na Jesenicku a Bruntálsku. Tedy v regionu, který je zasažen vysokou nezaměstnaností a postupným nárůstem sociálního napětím pramenícího mimo jiné i ze soužití Romů a většinové populace. Výraznějšího zisku dosáhlo hnutí Úsvit pouze v Bruntále, konkrétně 7,14 %.

Je namístě se ptát po příčinách tohoto relativního neúspěchu. Je důvodem neochota řešit složitou problematiku soužití Romů a většinové populace nebo jednoduše fakt, že politické strany na místní a regionální úrovni tuto otázku nevnímají jako tématizováníhodnou ve volební kampani? Či je spíše důvodem skutečnost, že ani místní obyvatelé, ani politické strany nevnímají otázku soužití jako problematickou? Právě na lokální úrovni se politika mnohdy odehrává bez ohledu na priority celorepublikové úrovně politické strany či hnutí.

Volební výsledek představuje důležitý signál. Ačkoli v republikovém kontextu je soužití Romů a většinové populace považováno za skutečný problém a neméně náročnou politickou výzvu, čeští voliči preferují ve většině případů racionální volbu místo emocí. Zůstává však velkou neznámou, jak se představí a jaké ideové názory budou zastávat nově zvolení zástupci nezávislých iniciativ a hnutí ANO.

Zejména hnutí ANO představuje velký otazník, a to především díky své ideologické neuchopitelnosti a nečitelnosti. Na celostátní úrovni se hnutí k tématu sociální soudržnosti vyjadřuje pouze zřídka. Jak ale budou jednotliví komunální politici reagovat na konfrontaci s konkrétními problémy v regionech? Podaří se hnutí ANO udržet jednotný tón a rétoriku i v tak emočně vypjaté oblasti jako je soužití Romů s většinovou populací?