Za posledních pár desítek let zůstávala rakousko-italská hranice v Brennerském průsmyku pro 10 milionů vozidel, která ji každoročně překračují, téměř neviditelná. Tato situace se však může brzy změnit, jelikož už nyní je ve výstavbě 250 metrů dlouhá bariéra, jejímž cílem je zastavit nekontrolovaný příliv uprchlíků. Tento krok, který Rakušané označili jako ‚zlepšení managementu hranic‘, by měl být realizován do konce května na podobné bázi jako na rakousko-slovinské hranici u Spelfeldu – zaváděním hraničních kontrol pro všechna překračující vozidla. Konkrétní datum implementace se nicméně může posunout v závislosti na úspěchu italských migračních opatření, která by mohla mít za následek menší počet uprchlíků přicházejících z Libye, než bylo původně očekáváno.


Obávajíc se zdvojnásobení počtu uprchlíků přicházejících z Itálie v návaznosti na de facto uzavření balkánské cesty, Rakousko zdůraznilo své znepokojení nad možností přeměny regionu v migrační hotspot a současně vyvíjí tlak na skutečnou ochranu vnějších hranic EU.


Po obdržení 85.500 žádostí o azyl v roce 2015 – a umístěním se na třetím místě v počtu těchto žádostí na obyvatele v celé EU – se Rakousko obává, že očekávaný počet migrantů přicházejících do Itálie po moři letos stoupne na 300.000, v kontrastu se 150.000 v loňském roce.

Itálie vyjádřila svůj nesouhlas vůči rakouskému plánu:  Premiér Matteo Renzi, společně s ministrem vnitra Angelinem Alfanem a ministrem zahraničních věcí Paolem Gentilonim podali Rakousku žádost o důkladnější vysvětlení a předložili celou záležitost Evropské komisi s cílem zjistit slučitelnost rakouského jednání s evropskými pravidly a Schengenskou dohodou. Lidskoprávní organizace tento krok italské vlády podpořily a vyjádřily znepokojení jak nad zrychleným rozhodovacím procesem žádostí o azyl, který se tak bude muset výrazně zkrátit, tak nad rostoucí pravděpodobností táboření uprchlíků na hranici, kteří budou čekat na příležitost k jejímu překročení.

Krom toho Itálie poukazuje na okamžité ekonomické důsledky obnovených hraničních kontrol – s domácími odhady ročních ztrát dosahujících až 140 miliard eur kvůli omezenému průchodu trasy a značné újmy pro italské vývozce, kteří se budou muset vypořádat s podstatným prodloužením dodacích lhůt i rostoucími náklady na přepravu. Navíc hlavní obchodní stezka, spojující Itálii s Německem – jejím největším obchodním partnerem, by též byla přímo postižena, nemluvě pak o dopadech na cestovní ruch v letním období.

Evropská komise reagovala vyjádřením ‚značného znepokojení‘ a komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos označil rakouské plány za ‚nesprávné řešení‘. Zároveň pak vyvrátil původní odhady přílivu uprchlíků do Itálie. Rakouské řešení, Římem výrazně kritizované, odráží možný politický postoj, který by mohl v Rakousku dominovat po prezidentských volbách v příštím roce: budoucnost sice svázaná s EU, ale se stále většími výhradami vůči politice EU – skepticismus vůči euro-americkému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) a kritika rozhodnutí týkající se uprchlické krize. Ten postoj může krystalizovat do stále silnější rakouské opozice vůči politikám EU.


V neposlední řadě, vzhledem k negativním reakcím Itálie a Komise, by rakouská opatření mohla přispět ke zhoršení situace nejen přímo na hranici, ale i v rámci vzájemného hospodářského a politického vztahu obou těchto zemí.


Brennerský průsmyk léta sloužil jako model evropské soudržnosti, zejména pokud jde o fungování Schengenu. Blízká budoucnost ukáže, zda kontroverzní rakouské opatření bylo jen další skeptickou reakcí vůči společnému řešení evropské migrační krize či výkřik rakouské polarizované společnosti před volbami, podobně jak tomu bylo v případě zavedení hraničních kontrol začátkem letošního roku na mostě Øresund, spojující Dánsko se Švédskem. Ve Skandinávii tento krok způsobil chladné přijetí, značné ekonomické ztráty a krok zpět v rámci evropské integrace. Realizace rakouského plánu v Brennerském průsmyku tak lze považovat za další konkrétní a symbolický krok směrem ke slabší evropské spolupráci při řešení stále komplikovanější migrační krize.